Hodný kluk otcem, rodičem
on-line konference Jak se vysvobodit ze syndromu hodného kluka
Poslechni si rozhovor on-line
Možná i tobě byla odepřena základní potřeba být vidět. Podle Karla tohle je jeden ze základních zdrojů vzniku hodného kluka. Dozvíš se, co je potřeba u sebe zkoumat, abys ty jako otec nejednal jako “hodný otec”. Začni u sebe a přijmi závazek být pravdivý hlavně k sobě. Nakonec zjistíš, že díky významné podpoře dalších mužů je mnohem lepší a smysluplnější žít v pravdě k sobě a posléze i k druhým. Objev to, co je pro tebe zdrojující a podporující a toho se drž. Výsledky nenechají na sebe dlouho čekat.
Karel Tůma
Sedněte si na chvilku na nějaké dětské hřiště a poslouchejte. (I když nemáte vlastní děti, je to dobrá terapie, jen pozor na retraumatizaci). Uslyšíte rodičovské pokyny - samé NE to, NE ono, NEDĚLEJ to, NEDĚLEJ ono nebo naopak DĚLEJ to/ono. Obvykle žádné adekvátní vysvětlení, kontext. Jen příkaz. Tím to začíná.
Pak následuje MĚL BYS, BUĎ takový, NEBUĎ makový. Perla, ale je! TAK BUĎ HODNÝ A PŮJČ (rozděl se)... a zase bez kontextu a adekvátního pravdivého vysvětlení.
Proces končí tématem příčiny a následku - POKUD .., TAK .. TĚ NEBUD(O)U…CHTÍT, MÍT RÁD(I)...
Když to trvá dostatečně dlouho, tak voilà - a hodný kluk(holka) byl(a) stvořen(a).
Dobře, ale proč se to děje? Co je za tím?
Obvykle jen naše vlastní hodnochlapectví. Co by si o mně pomysleli, řekli, když mám takové “ne(v)hodné” dítě. Neměli by mě rádi, pomluvili, nepřijali…
Nejde o děti a jejich život, jde o mě !!!
Pokračuje to kontinuálně i v “po pískovištním” věku.
Pokud je otec Hodným klukem, je pak skoro nevyhnutelné, že svoje “hodnoklukovské” naučené strategie předává dál. Když mu v tom pomáhá ještě i “hondoholkovská” máma, to by v tom byl čert, aby se to nepovedlo…
Začněme proto u sebe. Neklaďme “zdánlivé” přijetí od okolí nad přirozenost naší a našich dětí. Najděme a ctěme svoji opravdovou zdravou přirozenost, svoje potřeby, svoje plány a vize (samozřejmě ve zdravém souladu s okolím).
My jsme dětem největším vzorem. Učí se nápodobou.
A děti jsou nám největším zrcadlem. Takže nejdřív my a děti pak samo sebou, jako bonus.
Karel Tůma
I mě to zlomilo. Spíš nalomilo.
Nakonec to ale srostlo.
Nevím kdy, v jakých situacích, nakolik a jestli jsem (stále ještě) hodný kluk. Řekl bych, že už ne. Rozhodně to není tak hrozné, jak to bývalo. Rozhodně jsem dosáhl velkého po-kroku, krok po kroku. Jsem s tím spokojen.
Navíc, tato moje životní cesta mě naučila jisté citlivosti. K autenticitě, přirozenosti, pravdivosti. Dokáži vidět autenticitu, pravdivost a potenciál i v jiných mužích (i ženách, i dětech, situacích). Na té cestě jsem taky pro sebe objevil hodnoty, které mi dávají hluboký smysl. Získal jsem schopnost vidět věci z jiného úhlu pohledu. Dostal jsem spoustu zkušeností, darů.
Sečteno podtrženo - život mně teď dává hluboký smysl. Baví mě. Užívám si ho.
A předávám tuhle mojí zkušenost dál. V rámci programu Mužská síla provádím chlapi po jejich individuální cestě k jejich vlastní pravdivosti, přirozenosti a radosti ze života. Každý má, vždy, šanci a velkou naději, že se uzdraví a najde sám sebe.
I ty ji máš.
Další témata rozhovorů:
