Hodný kluk ve vztahu k rodičům
on-line konference Jak se vysvobodit ze syndromu hodného kluka
Poslechni si rozhovor on-line
"Ty jsi tak skvělej, že vyřešíš každej problém i konflikt. Mě se líbí jakej jsi diplomat. Ten Honzík je hodnej, že vůbec nezlobí maminku, když to teď má tak těžký…"Znáš to?
Bejt hodnej kluk je skvělá strategie. A funguje. Na nějakou dobu se vše uklidní a zvláční. A ty taky. Teda až na ty vlny uvnitř. Ale to naučíš potlačit neboj. Ale budou tě mít rádi a to za TO stojí ne?
Jenže ONI nemaj rádi tebe, ale toho hodnýho kluka, co to všechno zvládne a unese tak jak ONI chtějí. Respektive jak si myslíš, že ONI chtějí. Sem tam ti to ulítne. Nejde to udržet navždy. Ta poklička musí někdy tomu extrémnímu tlaku ulevit a tak nadskočí.
A pak zas budeš hodnej, chvíli to jde. Jenže to zas přidává ten tlak.
A jak ho upouštíš? Chlastáš? Hulíš? Jsi vzteklej? Masturbuješ u porna? Máš milenky?
A kdy se sakra cejtíš dobře a uvolněně?
Pak to praskne. Něco se stane a ty víš, že takhle už to dál nejde. Tušíš, že to bude bolet, ale netušíš jak moc! Není to proto, že návrat k sobě bolí. Tak to vůbec není. Bolí to proto, že ta zásobarna neprožitýho je plná. Plná bolesti. Plná přetvářky. Plná potlačení sebe sama. A to fakt bolí. Jenže s tím nejde nic dělat, už to musíš nechat vyjít ven a prožít to, jinak by tě to zničilo.
Pak potkáš chlapi, kteří tím prošli a vidíš, že to jde. Ne, nejsou dokonalí, taky maj chvíle hodnýcho kluka, ale víc a víc žijou pravdu v sobě a o sobě. A to je zajímavý. To je úlevný. TO JE ONO.
Proto jsme natočili tyto nahrávky. Třeba se tam najdeš a třeba ti to bude v něčem užitečný. Mě bylo a stále je.
Jan Rudzinskyj
Vyrostl jsem v Rybitví, kde to sice není špatný, ale nenechat se semlít školským systémem bylo dost obtížné. I tak jsem si část svobody přece jen uchoval, byť to nebylo zadarmo. Důtky všech kategorií a později i dvojky a trojky z chování. Být slavný byla v té době moje docela silná touha. Působil jsem jako DJ a po čase i jako rozhlasový moderátor. Tehdy mne obě činnosti bavily a svým způsobem i naplňovaly. Také jsem chvíli jezdil automobilové závody. Po ukončení dlouhodobého vztahu jsem se najednou ocitl v prázdnotě a depresi. Nevěděl jsem, co se svým životem dál. Pochopil jsem, že život, jak jsem jej žil, není to pravé. Že to možná nejsem já. Objevil jsem duchovní cesty, knihy a semináře. Téměř ze dne na den jsem se z playboye stal mnichem. Pro mé okolí to byl šok a nějaký čas trvalo, než jsem našel rovnováhu mezi vnitřním a vnějším životem, kterou vlastně stále hledám a nacházím.
Krátce po rozběhu firmy jsem si začal plnit svůj letecký sen, který jde se mnou od raného dětství. Firma mi umožňovala do mého leteckého rozvoje nemalé investice.
Po mnoha letech mne podnikání přestalo uspokojovat a přinášet mi radost. Trvalo mi dlouho, než jsem se odhodlal vzdát se „zlaté klece“ a firmu prodat. Nakonec se to podařilo, a mně se velmi ulevilo.
Od té doby jsem na volné noze a mou hlavní činností je létání na leteckých dnech se svým akrobatickým dvouplošníkem a především s akrobatickou skupinou The Flying Bulls Aerobatics Team."
Jan
Další témata rozhovorů:
