Phobos je část mužského ducha, duše, která prožívá příběh strachu. Je to ta část, co chlapa podrazí v důležitých momentech života, je to ta část, která mrzne a jde do šoku, když stojíme nějaké výzvě čelem. Je to ta část, která je tzv. zbabělá. Phobos žije ve strachu a má rád, když v tomto strachu žijí i ostatní. Myslí si, že tam, kde je neznámo, je i nebezpečno. Phobos nás dělá vždy malinkými a neschopnými jednat, závidíme.
Phobos udržuje hladinu strachu, pochybností a hrůzných tragických scénářů výsledků našich cílů. Většina mužů by s Phobosem zametla, kdyby nežil zrovna v jejich vlastním nitru. Phobos se často vyjadřuje v tragických scénářích a proroctvích pro ostatní a našeptává, jak tohle a tamhleto může blbě dopadnout.
To nedáš, to zkrachuje, to je nebezpečné, tak to dopadne vždycky, nemám na to, nepouštěj se do toho.
Pokud žije chlap pod jeho vlivem, nikdy nevyrazí za hranice známého, komfortní zónička, klídeček, smrádeček, svůj živůtek si pěkně držet pohromadě. Když se to začne rozpadat, mohou za to ostatní, v nejhorším případě manželka.
Jako vše na světě i Phobos má svou zdravou část, je to část, která je obezřetná, ale ne úzkostlivě vystrašená; která je bdělá a ostražitá, ale ne předjímající katastrofu; část, která intuitivně cítí směr určité situace.
Phobos může předcházet zbytečným činům, ale také nás může uvěznit ve strachu a obavách a nedůvěře v jakýkoli život. Když bychom chtěli jít dopředu, riskovat, tvořit, být ve svém živlu, Phobos nás zastaví a stáhne a my řekneme nechám radši toho, nebo dojde k neštěstí. Znáte tyhle hlasy? Jsou to hlasy Phobose v mužské či ženské podobě, hlasy, které předpokládají tragédii, předpokládají nebezpečí, předpokládají smrt, je to jako jed, který se předává z otce na syna, z matky na dítě.
Phobos ohne záda a poslechne hlavně pro zachování svého malinkatého bezpečí, uzavřeného klídku. Phobos má hrůzu ze změny a to i z té dobré změny, vedoucí k vyššímu komfortu a svobodě. Phobos má hrůzu z námahy, Phobos si chrání malinkatého zranitelného tvorečka, chová se k nám jako k malinkatému zranitelnému chudáčkovi, který nemá moc možností. Phobos si vás chce udržet v bezmocné pozici a situaci a pečovat o vás.
Phobos ze svého strachu, který je prodchlý celou jeho osobností, vytváří projekce a teorie o tom, co je za hranicemi jemu známého světa. Nikdy tam nebyl, ale má mnoho informací a teorií o tom, že tam, za hranicí známa, je hrozně.
Phobos bývá často velký mluvka. Phobos je váženým klientem pojišťovacích korporací a zdravotních středisek. Má mnoho scénářů o tom, co se může stát tragického a někteří Phobosové tomu tak věří, že se to tragické skutečně stane.
U Phobose nehledejte důvěru ani odvahu ani vítězství, ve světě Phobosu žijí ti, kteří nějakými okolnostmi prohráli a zabředli a jejich vztahy k ostatním lidem jsou postaveny na sebepotrvzení si, že je přece normální zabřednout a že ti nebo oni určitě dopadnou stejně.
Proč potřebuje muž, který najde některé své aspekty v tomto popisu, inspirativní mužské přátele? No protože inspirativní a proaktivní mužské společenství pomáhá posílit uvnitř nás Erose, vitální dopřednou vášnivou tvořivou sílu (muži se silným Phobosem tvořivé muže nesnášejí).
Eros se aktivuje s vášní, s vizí, s akcí, s cílem. Znovu a znovu vás ráno vzbudí a vy jdete za svým cílem a je vám u toho dobře. To se o raním vstávání muže se silným Phobosem říct nedá. Eros miluje svobodu sebeurčení, letící život a miluje být součástí toho letícího života.
Eros jedná, Phobos brblá. Eros jde dopředu, Phobos se schovává. Zároveň zdravý Phobos dává Erosovi brzdu, zdravý strach, zdravou bdělost.
Co s Phobosem udělat? Nepodléhat mu. Slyšet ho, ale nebrat ho vážně. Dělat kroky, které jsou za hranicemi osobního komfortu, kde je strach jen příležitost.
Zdenek Weber