3 AKCELERÁTORY MUŽSKÉ SÍLY

Respekt, úcta, ocenění

Častěji než by bylo zdrávo slýchám příběhy chlapů, kteří vybudovali své kariéry, postavili domy, zasadili stromy, vychovali děti a na konci této etapy života na ně čekalo hluboké, temné údolí. Údolí, ve kterém leží stín zneuctění, nedostatku respektu, znehodnocení, opotřebení.

Dneska je hrozně moderní říkat: to si musíš dát sám, sám sebe respektovat, sám sebe ocenit, sám sebe uctít. Myslím si, že to není tak uplně zdravé, to “sám sebe”, to „sám sobě“. Jsme bytosti veskrze komunitní, veskrze spojení s našimi rodinami, vztahy, týmy, firmami. A muž, bytost opravující, řešící, konající, ochraňující, bezpečí budující potřebuje zpětnou vazbu, která ho vyživuje. A tou výživou mohou také být tři prosté projevy. Jsou to respekt, úcta, ocenění. Muž, který dlouhodobě žije ve společenství, kde není respektován, úctíván, oceněn, vyhasíná ve své snaze být nějak užitečný, až nakonec skončí v hospodě na rohu s desátým pivem v ruce, zapíjející svůj nevědomý žal ze své neužitečnosti (a to může být neskonale užitečný chlap, ale neví to). Nebo neviděn a neslyšen, v rohu na kavalci, schovaný za novinami.

Co dělají úspěšní trenéři hokeje? Mimo mnoho jiného znají jemnou alchymii mužské duše, vědí jak důležité jsou pro muže výkon, hranice, cíl, řešení, ale také respekt, ocenění, úcta. Vědí, že muži milují vykonávat, ohraničit, zacílit, vyřešit, ale také – a to často není explicitně řečeno – jsou rádi respektováni, oceněni, uctěni.

Mnoho těchto chlapů, které dorazili k temnému údolí (a já byl jeden z nich), budovali, pracovali, studovali, vytvářeli svět okolo sebe a nikdy si nepřiznali, že jeden z důvodů, pro který to dělají, je získat respekt, úctu, ocenění své ženy, někdy svých dětí, někdy svých rodičů, svého otce, matky, bůhví koho ještě. A tato potřeba není jen nějaká dětinská frustrace. Je to relevantní potřeba mnoha mužských bytostí. Brát chlapskou sílu jako samozřejmost je nejlepší způsob jak z ní udělat rutinní, znuděnou, přiotrávenou sílu, kterou vládne mnoho rezignovaných strejdů usínajících u večerního televizního vysílání.

Peníze jsou pro chlapa dobrým způsobem jak být oceněn, ale nestačí – jenom peníze mužskou sílu nemotivují. Když budete muže zkoumat, budete s nimi autenticky mluvit, více než často zjistíte, že za tou vší prací (často nezábavnou), za tím vším snažením jsou prosté touhy zabezpečit svou rodinu, své děti, sebe, ale také touha po prostém, obyčejném, lidském respektu, úctě a ocenění a z toho plynoucího dobrého pocitu a sebeúcty a seberespektu. Tyto pocity si nemůžete vsugerovat v nějakém kurzu osobního rozvoje. Jsou to hodnoty a pocity, které jsou výrazně závislé na zpětné vazbě a dobré vůli našeho okolí na naše chování, jednání, konání a jeho výsledky.

Prostě být viděn, uznán a oceněn v tom, co dělám. Pokud toto mužská bytost dostává a takové ocenění je autentické, takový respekt je autentický, pak je to neskutečně silný akcelerátor vnitřího klidu a ochoty pracovat pro dobro ženy, dětí i ostatních bytostí.

Je třeba říct, že jsem také potkal mnoho mužů, kteří byli svými šéfy, rodiči, manželkami či korporacemi skrze ocenění a respekt zneužíváni a manipulováni k ne úplně užitečným činům, které ve valné většině skončili v temném údolí beze smyslu. Takže pozor na to, jak zacházíme s tímto zranitelným místem mužského tvora s názvem respekt-úcta-ocenění.

Potkal jsem mnoho chlapů jako hory, kteří vystoupali na všechny ty kopce světského úspěchu, padali na hubu proto, aby zjistili, že za tím vším byla „pouhopouhá“ touha být uznán a oceněn a respektován svým otcem, svou manželkou, svými dětmi.

Jednou z důležitých hodnot mužského kruhu je prosté vidět, slyšet a být viděn a slyšen. Být respektován a respektovat, uvidět každého v tom, že má jinou startovní čáru. Pokud chceme muže motivovat skrze srovnávání s jinými muži, musíme být nesmírně opatrní, abychom je vedli k tomu, jak se inspirovat a ne jak se srovnávat s někým, o kom nemáme potuchy jaký je a jaká byla jeho starovní čára. Muži potřebují mnohem více vzájemnou inspiraci, povzbuzení než ponižující, nekonečnou soutěživost. I když uznávám, že si jen tak pěkně a radostně zasoutěžit je prostě dobré, ale ne nutkavě a se závistí anebo zneuctěností. Možná se vám to být viděn, slyšen a respektován zdá obyčejné či jednoduché, ale kolikrát jste za svůj život byli skutečně viděni, slyšeni a respektováni? A kolikrát jste skutečně viděli, slyšeli a respektovali své blízké (dnes muže), viděli a slyšeli srdcem, byli viděni a slyšeni srdcem? Kolikrát jste dostali pravdivou, autentickou, ale slušnou zpětnou vazbu?

Co jsem tak za posledních 12 let v mužském kruhu a také ve svém životě vypozoroval je, že mnoho mužů nežije primárně proto, aby dostali úctu, respekt a ocenění, ale úcta, respekt a ocenění jsou pro mnoho mužů velmi silnými akcelerátory radosti a pocitu úspěchu ze svého konání a života. Je to často nezbytný, velice důležitý a podporující bonus, který když “mužstvo” obdrží, něco v jeho duši pookřeje. A druhý den ráno má zase chuť něco smysluplného udělat pro své nejbližší i vzdálenější, protože co je nejpřirozenějším mužským projevem lásky?

No co?

Něco důležitého pro vás úspěšně vyřešit a slyšet od vás, že to oceňujete (nejen finančně), ctíte toho muže, respektujete ho.

TIP: Zkuste nějakého vám blízkého chlápka uvidět v nějakém dobrém činu a pak ho poplácat po rameni a říct díky, bylo to dobré. A sledujte, jak se narovná, nadechne a možná řekne “to nic”, “jasně”. Ale něco uvnitř se pohne, to mi věřte.

Zdenek Weber

P.S.: Vždy, když jsem vyzván, abych napsal něco pouze o mužích, není to snadné, protože jsem si jistý, že mnoho z toho, co tady píšu, se týká i žen. Takže, milé ženy, omluvte mě, tento článek jsme psal i pro vás a také pro blaho našeho společného českého “mužstva”.